Vnitřní úsměv

Bylo horko, u okýnka nebylo místo a lidé zabalení v rouškách nebyli dost zajímavým cílem propozorování. Po delší fyzické námaze jsem stěží odolávala spánku, rouškou přidušená z nedostatkukyslíku. Měl ještě přijít průvodčí a pro uzavřené pokladny jsem neměla lístek. Aby mě snad nemuselbudit, nenápadně jsem si začala roušku stahovat pod nos, jen abych dovolila šedé kůře mozkové

Číst dále

Klid, rozplizlost, strach. Jaké jsou naše každodenní pocity v době světové pandemie?

Světová pandemie, koronavirus, karanténa. To jsou momentálně asi nejpoužívanější slova v médiích, ale i v našich každodenních životech. V každém z nás vzbuzují trochu jiné pocity. V někom možná strach, v jiném zase netečnost. Pravdou ale je, že většina z nás na nastalou situaci nahlíží skrze své bezprostřední okolí. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak prožívají toto období naši příbuzní

Číst dále

Jarní

Počáteční písmenko abecedy na druhém místě v espézetce jejich aut. Sbližovalo je. Byli rádi, že se na území, které odlišnost trestá, odlišují společně. Dvě rodiny z města na kraji vesnice. Umístění jejich chalup u cedule s přeškrtnutým názvem vsi bylo sice náhodné, ale symbolické — nepatřili mezi místní a tak obývali okraj, jako by je vesničané nechtěli do svého jádra vpustit.

Číst dále