Šéfredaktorka kulturně-literární přílohy. Ve volném čase se věnuje hraní na violu a psaní dopisů a básní.

Vzkříšené plátno

Cestou z tramvajové zastávky se nám po těle začne rozlévat blažený pocit — jsme již blízko. V ulici Karolíny Světlé zahneme doprava a ulicí Bartolomějská se dostáváme k cíli. Stojíme před kinem a vidíme kolem sebe více lidí, než je zde obvyklé (v tomto biografu se promítají především filmy Národního filmového archivu, kterého je Ponrepo součástí, proto zde příliš nových filmů nezhlédnete a účast na promítání je většinou nízká). Stolky v kavárně, jež patří k Ponrepu, jsou všechny plné. Vchod blokují postavy lidí, které si před filmem skočily na cigaretu. Je úterý. Ponrepo se po dlouhé době otevřelo teprve včera, v pondělí osmého června.

Číst dále

Jarní

Počáteční písmenko abecedy na druhém místě v espézetce jejich aut. Sbližovalo je. Byli rádi, že se na území, které odlišnost trestá, odlišují společně. Dvě rodiny z města na kraji vesnice. Umístění jejich chalup u cedule s přeškrtnutým názvem vsi bylo sice náhodné, ale symbolické — nepatřili mezi místní a tak obývali okraj, jako by je vesničané nechtěli do svého jádra vpustit.

Číst dále