Bylo horko, u okýnka nebylo místo a lidé zabalení v rouškách nebyli dost zajímavým cílem pro
pozorování. Po delší fyzické námaze jsem stěží odolávala spánku, rouškou přidušená z nedostatku
kyslíku. Měl ještě přijít průvodčí a pro uzavřené pokladny jsem neměla lístek.
Rubrika: povídky
O Otovi
Joshua and Jonathan
Jarní
V závratích
Je tohle ten svět, na který jsme celou dobu čekali?
Rána na vesnici připomínají studená kýchnutí. Nervózní ulice voní po jarních přeháňkách a pozvolna se plní křikem dětí, které se nedočkavě dovolávají něčeho k snědku. Impozantní májky už dávno vystřídala čerstvě umytá okna a svět, jež pomalu rozetnul průsvitnou clonu své nehybnosti, začíná pučet jako druhá fáze jara.
Číst dálePláž
„Mami, povíš mi povídku?”
Maminka řekne: „Povím ti báseň na dobrou noc.”
Dítě se usměje a zpoza své deky se na ní podívá.
Máma:
„Daleko tam kde nám dochází dech,
sedačka po nich je prázdná,
tam kde uslyšíš moře vzdech,
publikum vstává.
Mám nohy zabořené v písku,
a koukám na pohřeb slunce,
tam najdeš svou hračku,
a tleskání v dálce,
ustalo.”
Číst dále