„Jediný svátek, kdy na ostatní můžete lít vodu a oni se za to na Vás musí usmívat.“
Davy lidí s dlaněmi plnými vody nebo postarší muž s rozjařenou tváří lijící plný kbelík vody na nejbližšího kolemjdoucího. I takový pohled se vám může naskytnout, odvážíte‑li se 13. dubna do thajských ulic. Slaví se tam totiž Songkran – thajský Nový rok nebo také Vodní festival. Ten je jednou ze tří thajských oslav nového roku: 1. ledna se v Thajsku slaví začátek roku evropského, na přelomu ledna a února začátek roku čínského a 13.–15. dubna pak právě tradiční Nový rok thajský.
Ve své původní podobě Songkran zosobňoval respekt k hierarchii. Jeho čas nastává po sklizni rýže, před začátkem dalšího cyklu. V tradiční společnosti právě v tyto dny nastala chvíle pro vyjádření respektu ke starším. Lidé navštěvují své příbuzné, chodí do chrámů, polévají vodou sošky Buddhy a dávají dárky mnichům.
Nad tradicí však převládá zábava, a tak Songkran pomalu, ale jistě ztrácí svou původní podobu a mění se na něco docela jiného. Hlavní ulice jsou uzavřeny a stávají se z nich arény pro vodní boje. Duben je v Thajsku jedním z nejteplejších měsíců a hektolitry vody prolité během těchto oslav jsou v horkých dnech příjemným osvěžením.
Každý, kdo se vydá do ulic, musí počítat s tím, že se vrátí promáčený až na kost. A tak se ulicemi přesunují postavy v pláštěnkách nebo lehkém oblečení vyzbrojené vodními pistolemi a kbelíky. V bujarém veselí nechybí ani hlasitá hudba nebo sloni. Není tak divu, že tento svátek se dočkal veliké obliby i u turistů.
Bujaré veselí, lidé promáčení od hlavy až k patě uprostřed lítého vodního boje, hudba a všudypřítomní sloni. Ano, takhle každoročně Songkran vypadal. Ne však během letošního dubna. Tento rok byli Thajci nuceni oslavit jej v tichosti svých domovů. Centrum pro správu situace covidu‑19 totiž zakázalo pořádání jakýchkoliv podobných akcí v opodstatněné obavě, že by na nich mohlo dojít k vypuknutí nákazy. Ministerstvo zdravotnictví dokonce požádalo lidi, aby během festivalu nenavštěvovali ani své rodiče a starší členy rodiny (jak je jinak při tradičních obřadech zvykem) a chránili tak rizikovou skupinu před nakažením.
„Chceme se ujistit, že během Songkranu jsou starší občané v bezpečí před přenosem covid‑19. Takže mladí lidé, kteří představují největší skupinu nosičů nemoci v zemi, by se měli účastnit kampaně Save Parents“ řekl médiím Panpimol Wipulakorn, generální tajemník ministerstva zdravotnictví. Kampaň Save Parents žádá mladé členy rodin o zdržování se fyzického kontaktu nebo přibližování se ke svým starším příbuzným a místo toho se pokoušet komunikovat online.
Zrušení festivalu má ale i své kladné stránky. Každý rok během Songkranu zahyne několik stovek lidí. Ať už řidiči, kteří nezvládli jízdu na silnicích proměněných ve vodní kluziště, nebo motocyklisté, kteří neudrželi balanc ve chvíli, kdy jim někdo vychrstl plnou vodní dávku přímo do obličeje. Riziko zvyšuje ještě alkohol, kterému se Thajci příliš nevyhýbají.
Podle thajského Ministerstva vnitra pro prevenci a zmírňování katastrof (DDPM) se počet úmrtí způsobených dopravními nehodami v období 10.–16. dubna snížil z 386 případů v roce 2019, na 167 případů v roce 2020. To představuje snížení o 56,74 %, což je v přepočtu 219 životů.