Nezmýlujte se

Kolikrát jste dnes s někým promluvili? Kolikrát jste někomu napsali zprávu? A poslali jste dopis? Dnešní doba, ať už míním toto nezdravé jaro, nebo jara předešlá, nás stále více nutí ke komunikaci přes internet. Mluvit spolu dozajista nepřestaneme, ale dopisy píše už jen hrstka romantiků. Vždyť dnešní mladí nepošlou snad ani mail, takovou vymoženost! Užíváme ho pouhé čtvrtstoletí a stejně se v našem slovníku pěkně zabydlel…

Mail (nebo též e-mail, jak nám řekne Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český) pečlivě ohýbáme – mluvíme o mailech, čteme maily, a taktéž vesele mailujeme. Přesto by mohlo jeho zabydlování dále pokračovat. Zatím totiž píšeme maily a e-maily, ne mejly. Leč žádný strach! Ještě ve čtyřicátých letech jsme nastupovali do tramwaye a těšili se při tom na další weekend, ač se na nás pak na venkově mračili jako na weekendisty, či weekendáře. Jen si najděte příslušný Příruční slovník jazyka českého a uvidíte. Mejl není podivný nesmysl anebo slovo z žánru sci-fi. Je to zápis fonetický i logický. Takový mejl může potkat stejný osud jako víkend a tramvaj, to může přijít, ani si toho nevšimnete.

Jakmile se jednou budou psát mejly, bude to velká příležitost pro všechny na výši se vyjadřující, vlastně až na přílišné výši se vyjadřující – důkladné hyperkorektní pisatele. Nezní vám to slovo, mejl, nějak nespisovně? Máme slovo bejk, to je nespisovné, spisovně je to býk, mlejn je zase správně mlýn, bejlí, to je býlí, když něco odsejpá, mělo by to oficiálně odsýpat… A mejl musí být mýl, to je jasné. Rozšiřme učivo třetích tříd o nové slovo (my, mýt, mýl…)!

Ano, má to i svá úskalí. Musí se dbát na to, aby poutníci polykali míli za mílí, ne mýl za mýlem, na to nemá každý žaludek. Milovat a mýlovat je taky rozdíl, ačkoli se můžete dostat do situací, kdy se onen rozdíl značně stírá. Místo mýlu nemůžete poslat Mílu, další hladový krk v domácnosti by příjemce nemusel potěšit. A mýl ať je vám klidně nemilý, avšak nesmíte se mýlit – kdo to s mýly přehnal, nezmýlil se, nýbrž zmýloval.