Vůně rozkladu, opadané zdivo, prach, zima a kužel světla baterky. Zběsilé bušení srdce a adrenalin. Ano, řeč je o nebezpečné a často ilegální zábavě nazývané Urban exploration, zkráceně Urbex, o prozkoumávání prázdných objektů. Ale co je na téhle nebezpečné zábavě tak lákavé, že průzkumníci často riskují i vlastní zdraví?
Nejde jen o to, co skrývají pootevřené dveře, o prach, který se zvíří při jakémkoliv pohybu, jde o ta zapomenutá a opuštěná místa. Vždyť zakázané ovoce často chutná nejlépe. Lidé, kteří se věnují této aktivitě, musí často přelézat ploty nebo obcházet hlídače. Nemusí se jednat pouze o návštěvy obytných domů, jde i o tunely, mosty, koupaliště, lázně, továrny, psychiatrické léčebny, kostely, divadla a mnoho dalšího. Některá místa jsou impozantní sama o sobě, k jiným se váží tajemné příběhy dotvářející atmosféru. Nedá se to dost dobře popsat, tohle si zkrátka musíte zažít. Ale když vás to jednou vtáhne, už vás to nepustí.
Urbex má jen jediné nepsané pravidlo – „neodnášej nic než fotky, nenechávej nic než stopy“ – a je nejlepší se ho pevně držet. Při násilném vloupání nebo poškození objektu může dobrodružná výprava skončit poměrně velkou pokutou nebo dokonce i vězením. Druhým a stejně důležitým pravidlem je lokality neprozrazovat. Prozrazením místa se zvýší jeho popularita a s ní se zvýší riziko, že místo začnou navštěvovat lidé, kteří první pravidlo nedodržují a tak dojde k mnohem rychlejší destrukci místa. Méně známá místa totiž bývají často velmi zachovalá, od křesel, přes koberce a nádobí až po rodinné fotografie, dávno zapomenuté hračky či lůžka pro pacienty, a tím pádem jsou pro návštěvníky mnohem atraktivnější.
Urbex v Praze
Terasy Barrandov
Ještě donedávna byly nejznámějším českým urbexem slavné Barrandovské terasy – velkolepý komplex tyčící se nad Vltavou. Terasy pocházejí z doby první republiky a po pádu komunismu je dostal Václav Havel. Postupně se obrovská stavba dostávala do havarijního stavu, v roce 2001 dokonce část teras vyhořela. Tehdy byly terasy velmi navštěvovaným místem. Nyní jsou ale opět v rekonstrukci a nic moc zajímavého už se v polorozpadlých místnostech nenachází.
Hotel Vaníček
Další známou a dohledatelnou stavbou je chátrající Hotel Vaníček, který vznikl přestavbou garáže. Podle posledních informací ho jako hodně prázdných míst obývají bezdomovci.
Teplárna Veleslavín
Poslední lokalita v našem krátkém seznamu je už pár let zbořená. Proto, i když byla méně známá, je možné prozradit její lokaci. Jde o teplárnu na Veleslavíně. Jednu její polovinu obývala skupina bezdomovců. Druhá byla plná trubek, přístrojů, skříněk a drátů. Majitelům se nikdy nepodařilo bezdomovce vyhnat úplně, a tak se nakonec uchýlili k demolici obrovské chátrající stavby.
Tři výše zmíněná místa jsou jen minimum z celosvětově prázdných domů a vil, zámků a kostelů. Například stránka www.opustenamista.cz je plná fotografií z Rakouska, Belgie, Polska, Německa a mnoha dalších zemí včetně té naší a to s dokonale zachycenou atmosférou.
Věřím, že nyní si pod slovem urbex představíte víc než předtím, ale nezapomínejte na to, že tahle zábava, přinášející povyražení, je nelegální a hlavně nebezpečná.
Šéfredaktorka. Má dvě nohy a žádné rohy.