Masakr na náměstí Nebeského klidu

Události na náměstí Tchien-an-men 1989 | Foto: Jiří Tondl | CC BY-SA 4.0

V noci z 3. na 4. června 1989 vyvrcholily protesty proti čínské vládě trvající už od poloviny dubna. Nejdříve šlo jen o uctění památky Chu Jao­‑panga, bývalého generálního tajemníka Komunistické strany Číny, který byl však z funkce pro svůj liberální přístup odvolán. Po jeho smrti 15. 4. 1989 se pietní akce pořádané studenty přelily v demonstrace za svobodu a demokracii. Unášeni vlnou reforem, které se děly v Evropě, se na náměstí v srdci Pekingu shromáždily stovky tisíc studentů. Protest se rozrostl i do dalších měst. Byli voleni studenští vůdci, psaly se petice a držely se protestní hladovky. Demonstrace byly mířeny proti komunistické vládě, někteří ze studentů prosazovaly ale i změny „zleva“. Tento směr dal vzniknout dnešní Nové levici.

V průběhu protestů přijel na návštěvu vůdce Sovětského svazu M. S. Gorbačov. Tou dobou byla Čína v chaosu, vláda se snažila protesty stále nabývající na síle uklidnit. V reakci na nepokoje bylo 20. května vyhlášeno stanné právo a mobilizována armáda.

Demonstranti se utábořili na náměstí Tchien­‑an­‑men (Náměstí nebeského klidu). Tam měli hlavní stan studenští vůdci. Lidé zablokovali celé náměstí a začali blokovat i okolní ulice. Akce vyvolávala pozornost zahraničních médií, na místě byli přítomni mimo jiné i reportéři CCN a BBC. Místní obyvatelé zásobovali studenty jídlem a pitím. Mnoho z nich nikdy předtím ani v hlavním městě nebylo. Nechali se strhnout náladou revoluce a přijeli ze všech koutů Číny, aby podpořili svou zemi.

Mezi studenty na náměstí se dostala zpráva, že vojáci obklíčili Peking. Už v tak nejednotném vedení vznikly další spory o to, co mají dělat.

3. června armáda obsadila studia CCTV, odkud bylo demonstrantům vládou sděleno, že mají vyklidit náměstí.

V noci ze 3. na 4. června se vojáci s tanky a vojenskými vozy dali do pohybu. Vyzbrojeni slzným plynem a ostrými náboji dostali rozkaz za každou cenu vyčistit náměstí. Mnoho občanů Pekingu se snažilo postup vojáků zastavit, aby lidé měli čas uniknout z obklíčeného náměstí. Demonstrace byla označena za kontrarevoluční povstání a byla násilně ukončena. V následujících dnech byli novináři zahraničních médií nuceni opustit zemi. Byl obnoven trest smrti a začala obrovská vlna zatýkání. Počty zatčených jsou odhadovány na 10 000.

Vláda Čínské lidové republiky k dnešnímu dni uznává 200–300 mrtvých a odmítá jakoukoli zodpovědnost za proběhlé akce. V Číně jsou oběti událostí ze 4. 6. 1989 považování za zločince a jakékoli pietní akce připomínající tento den jsou protizákonné.

Známá fotografie neznámého muže blokujícího cestu tankům
by Jeff Widener

Mimo Čínu bylo násilné ukončení protestů označeno jako masakr a odhady o počtu obětí se pohybují v tisících. Hnutí Matky Tchien­‑an­‑menu sestavilo seznam 202 osob, které na náměstí zemřely podle očitých svědků. Mrtvých ale i podle nich bylo více.

Mnozí z protestujících byli na základě usvědčujících fotografií a výpovědí uvězněni, někteří i popraveni. V Číně se nikdy obětem čtvrtého června nedostalo rehabilitace.

Zdroje:

  • Liao I-wu: Kulky a opium
  • webové stránky BBC

Napište odpověď