Dne 31. prosince 2019 informovala městská zdravotnická komise ve Wu-chanu o pacientech s novým, ještě neznámým respiračním onemocněním. Bylo zjištěno, že se jedná o coronavirus SARS-CoV-2.
O měsíc později, dne 3. 2. 2020, byl zveřejněn dokument, který označoval za pravděpodobné původce netopýry. Konkrétně druh Rhinolophus affinis, u kterého byl dříve nalezen blízce příbuzný virus CoV ZC45. Netopýři měli být údajně prodáváni na zvířecím trhu, s nímž byla spojena část z prvních pacientů, kteří novým coronavirem onemocněli.
Pár dní poté byl na webu ResearchGate uveřejněn text dvou čínských vědců, který pojednával o možném původu viru. Poukazovali na fakt, že druh netopýrů, u kterých byl CoV ZC45 nalezen, žije v jeskyních více než 900 kilometrů od Wu-chanského trhu. V textu bylo uvedeno, že podle výpovědi 31 obyvatel a 28 návštěvníku trhu netopýr nikdy nebyl a není jednou z položek prodávaných na trhu. Jakou jinou cestou se však virus mohl dostat na trh? Autoři textu označují za možné zdroje laboratoř Wuhan Centre for Disease Control and Prevention (WHCDC), kde byl mezi stovkami jiných netopýrů zkoumán i druh Rhinolophus affini. WHCDC je od trhu vzdáleno pouhých 280 metrů. Další možný zdroj je podle nich 12 kilometrů vzdálený Wuhan Institute of Virology (WIV).
Podle Daily Caller News Foundation byl dokument „odstraněn z ResearchGate 14. nebo 15. února“.
Wuhan Institute of Virology byl postaven s pomocí Francie v rámci čínsko-francouzské spolupráce. V roce 2017 byl schválen jako první a zatím jediný čínský institut mající laboratoř s BSL-4, což je nejvyšší možná úroveň biologické bezpečnosti. V takovýchto laboratořích je možné přechovávat a zkoumat bakterie či viry, způsobující těžká onemocnění s vysokým rizikem šíření v komunitě a dosud na ně nebyl vynalezen lék. Jako například virus eboly. Zařízení BSL-4 jsou ve světě značně kontroverzní. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa Rutgersovy univerzity, jsou tyto laboratoře dvousečné. Tim Trevan, konzultant v oboru biologické bezpečnosti řekl, že proto, aby byly tyto laboratoře opravdu bezpečné, je nutné, aby byly transparentní. Otázkou podle něj je, jestli je to v Číně možné. Wu-chanský institut vzbuzuje znepokojení také svým umístěním uprostřed zalidněného města. V minulosti se již stalo, že nějaký virus z vysoce střežené laboratoře unikl. Podle Richarda Ebrighta se to stalo s virem SARS v Pekingu rovnou dvakrát.
Podle webových stránek WIV má zařízení sloužit jako centrum pro vědecký výzkum a prevenci nově vzniklých infekčních onemocnění. Rovněž také jako sklad virů a referenční laboratoř WHO. Má být obranným zařízením a udržovat národní biologickou bezpečnost při případných biologických válkách a teroristických útocích. Momentálně není mnoho dostupných informací, čím se laboratoř zabývala před karanténním uzavřením Wu‑chanu. Na čínské platformě Global Times byl 16. 2. zveřejněn článek pojednávající o tom, že WIV popřel jakoukoli možnost, že SARS-CoV-2 mohl uniknout z jejich laboratoří.
Otázkou zůstává, jestli je bezpečné provozovat laboratoře BSL-4 ve městě, kde se případný virus může jednoduše rozšířit. Můžeme předpokládat, že záležitost okolo WIV bude ještě zkoumána ostatními státy.
Redaktorka, vedoucí rubriky Společnost.