Budou povodně

Je 14. června 2020. Blesk rozjasnil oblohu. Hned za ním následovala silná rána, která oznamuje, že bouřka je blízko. Lidé se schovali do kaváren, restaurací a pod své bundy. Na ulici nastává chaos, každý, kdo zůstal venku se snaží co nejrychleji někam schovat. I ptáci na stromech roztahují své deštníky, aby v klidu přečkali ten nečas. Pánové v rádiu trhají své scénáře o tom, že bude sucho, a dostávají nové, ve kterých se píše o obrovských povodních a přebytku vody.

Lidé blízko řek se již mohou koupat v přízemí svého baráku. V tomto zmatku je všude slyšet křik a houkání hasičů, kteří odklízejí stromy z cest a pomáhají, kde se dá. Burácení utichlo, lidé se schovali do svých domovů a nechali venku spoušť. Všichni se vevnitř suší, pijí čaj a sledují obrovské kapky, které venku padají. Najednou se oči všech upřou na muže, který jde venku po ulici v kraťasech, tílku a slunečních brýlích. Lidé nevěří svým očím. ,,On se zbláznil!“ vykřikne děda, který si zrovna z nohavice vytřepal malou rybku. Nikdo jiný se nezmůže ani na slůvko, jen tiše sledují, jak muž se slunečními brýlemi cosi ukazuje na telefonu mladé žebračce, která se po chvíli zvedá, svléká se do spodního prádla a začíná poskakovat vedle muže s brýlemi.

Nikdo nechápe, co se děje. Ovládá muž hypnotizaci? Je to mimozemšťan? Děda, který si vyndal již druhou rybku ze své nohavice, už to nevydržel a vyběhl ven za záhadným mužem. Ve chvíli kdy to muž nečekal, mu vytrhl telefon z ruky a dychtivě na něj pohlédl. Na chvíli ztichl, poté se začal hlasitě smát. Objal muže, řekl mu pár slov, vrátil mu telefon a vydal se zpět do domu. Všichni napjatě čekali na to, co jim děda poví, ale děda jim nepověděl nic, jen se smál. Když se přestal tolik smát, nechal si od jednoho z vnoučat přinést mobil, chvíli tam něco hledal a pak řekl: ,,Někdy může být i pohodlné věřit všemu, co se napíše na internetu,“ a otočil telefon k ostatním.

Na obrazovce stálo: Počasí 14. 6.: 25°, slunečno.