Aneb cesta tam a ne vždy zpátky
S přicházejícím jarem se spolu s ostatními obojživelníky začínají probouzet žáby a vyrážejí na svoji každoroční pouť do trdliště, tedy místa rozmnožování, kde přivádějí na svět novou generaci. Přestože se některé z nich, např. ropuchy a skokani, po většinu roku pohybují na souši, ke svému rozmnožování nezbytně potřebují vodu, kam nakladou vajíčka a kde se pak budou moci vylíhnout pulci. Takovými místy jsou většinou drobné tůňky, rybníky nebo jiné mělčí vodní plochy. Některé druhy zůstávají věrné určitým místům rozmnožování po celé generace a vracejí se na ně každý rok, často i ze vzdálenosti několika kilometrů. Pokud jejich cestu protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají oběťmi automobilů. To může být nebezpečné nejen pro jednotlivé živočichy, ale často i pro celé populace. Pokud ztráty způsobené dopravou na silnici nedosáhnou 25 %, populace je schopna se s úbytkem vyrovnat. V případě, že však ztráty dosáhnou uvedené hranice nebo ji dokonce překročí, nemusí to již populace zvládnout.
Cesta přes silnici je pro žáby velmi obtížná. Migrující jedinci se pohybují v tak zvaném amplexu, kdy výrazně menší sameček sedí na větší samici a pevně se jí drží. Jsou proto velmi málo pohybliví a cesta přes silnici jim může zabrat i několik desítek minut. Většina obojživelníků navíc putuje šikmo nebo klikatě a délka, kterou tak přes nebezpečný úsek musejí urazit je někdy i několikanásobně větší než silnice samotná.
Každoročně na našich silnicích zahynou tisíce žab. Je velmi smutné, že žába schopná překonat několikakilometrovou vzdálenost, aby zajistila pokračování vlastní linie, přijde o život na deseti metrech asfaltového povrchu.
Ochránci přírody se s touto skutečností pokoušejí bojovat. Podél silnic, poblíž lokalit, kde žáby zimují, proto pokládají v problémových měsících bariéry, které žábám znemožňují vejít do vozovky. Každoročně se pak pořádají hromadné akce, kde dobrovolníci dané lokality procházejí a žáby uvízlé za bariérou přenášejí v kbelících na druhou stranu silnice.
To ale neplatí pro tento rok. V důsledku koronavirové pandemie totiž není možné uskutečnit žádné podobné akce. Stále se zde objevují jedinci, kteří ve svém volném čase vezmou reflexní vestu a kbelík a jdou zachraňovat žabí životy. Sami však světem pohnout nemohou, a tak je tento rok úmrtnost obojživelníků na silnicích větší než kdy dříve.
V závislosti na druhu žab, nadmořské výšce a počasí putují obojživelníci na svá místa rozmnožování od konce února až do května. Buďte prosím ohleduplní. Snažte se v tomto období jezdit opatrně a dívejte se, zda jste na silnici skutečně sami.